Inflace není nic jiného než loupež.

        Když se uvnitř libovolného hospodářského systému dává do oběhu stále více peněz, tiskem nových bankovek nebo zvyšováním objemu depozitních peněz, aniž by se zároveň zvyšovala produkce, potom hodnota peněz neustále klesá. Čím je něčeho více, tím bezcennější to je. Tento proces, který nikdy nevzniká náhodou, nýbrž podle vůle bank a emisních institucí, se nazývá inflace. Jeho nevyhnutelným následkem je, že člověk dostává zasvé peníze stále méně !    

   Pro výpočet inflace se využívá ověřený vzorec: růst objemu peněz mínus hospodářský růst =inflace (=znehodnocení peněz). Srovnejme tedy dvě čísla:Deutsche Bundesbank hovoří ve své měsíční zprávě z května 2007 o 14 % nárůstu objemu peněz, k němuž došlo během prvního čtvrtletí roku 2007. Odečteme-li hospodářský růst 3,1 %, tak míra inflace vychází na 10,9%! (Zdroj: Bundesbank) Spolkový statistický úřad Destatis ve Wiesbadenu vypočítal nárůst inflace mezi roky 2006 a 2007 ve výši 2,2 %.

       Lidé se nechají snáze okrást, když si toho nevšimnou. Když vám někdo ukradne peněženku a vy si toho všimnete, začnete buď hlasitě křičet „Chyťte zloděje!“ a tak gaunera veřejně označíte, nebo se pokusíte svůj majetek získat nazpět sami. Je neuvěřitelné, jakou odvahu je schopen projevit člověk ve chvíli, kdy se cítí ohrožený na životě. Přesně tomu se však chtějí manipulátoři finančních trhů vyhnout, a tak plíživě, téměř nepozorovatelně, vytahují občanům peníze z kapes.

     V Rakousku stouply během čtyř let (2003 až 2007) ceny za topný olej o 74 %, koks o 56% , zemní plyn o 38% a uhlí o 48 %. (zdroj: regionální zpravodaj Niederosterreichische Nachrichten)

     A média mezitím drmolí stále dokola stejnou větu: „Všechno je v pořádku! Všechno je v pořádku! Všechno je v pořádku!“ Prostě máme všechno dělat úplně stejně jako doposud ! „Buď poslušný!“, „Konzumuj!“, „Spi dál!“, „Dívej sena televizi!“

     Znehodnocení peněz, tato velká loupež, nepostihne přes noc současně všechny obyvatele státu. Zcela naopak: někteří vydělávají, jiní prohrávají. Ztracení jsou příjemci - úředníci a důchodci. Tedy všichni ti, kterým státní krádež znehodnotila výplaty. Výherci jsou ti, jimž nové peníze zprvu přibývají – to znamená stát a ti, kteří nové peníze rozdělují, tedy banky.“

      Přenechám vašemu úsudku fakt, že Bundesbank, jako nejvyšší německá bankovní instituce, by snad měla přesně vědět, o čem mluví. Srovnáme-li čísla Spolkového statistického úřadu a Bundesbanky, je zřejmé, že si statistický úřad něco nalhává.

    Uvedl jsem pouze několik příkladů, jež mají potvrdit oprávněný pocit většiny spotřebitelů, že vše se neustále a prudce zdražuje. Inflace postupuje mílovými kroky a my se blížíme nové hyperinflaci. Začíná být jasno, kam tato cesta vede !

Zdroj:Michael Morris, "Co nesmíte vědět."

     Dějiny bankovnictví a peněz by se měly vyučovat na všech školách. Studium historie, obvzláště peněz, je zanedbávanou a podceňovanou oblastí.

Výrobce automobilů Henry Ford (1863- 1947): „Je jenom dobře, že lidé nerozumí měnovému systému, neboť kdyby ano, měli bychom tu revoluci už zítra ráno.“

Doporučuji, Radim Lhoták " Princip zlaté miliardy. blog.i Dnes.cz.