Na západ je cesta dlouhá...Desátá část.
Přiznám se, že jsem byl trochu vyděšen, protože v Čechách jsme se starým vysloužilcem, nikdy bez nějakého problému nedojeli z Krkonoš do Prahy a to je pouhých 200 km.
Po prohlídce farmy a rozloučení s panem Hutkou jsme v poledne vyjeli. Asi za hodinu jsme dojeli k silnici, jež končí až ve Vancouveru. Přes celé Ontario kličkuje neobydlenou krajinou, mezi obrovskými jezery a nebudu daleko od pravdy, že pevnina a voda jsou ve stejném poměru. Bylo osm večer když jsme se rozhodli v nedalekém hotelu povečeřet a přespat. Tachometr pověděl, že jsme ujeli 700 km. Pro představu, z Toronta na hranice Manitoby je to 1500 km.
Druhý den po třech hodinách jízdy začalo hustě sněžit. Před mírným stoupáním byl v příkopě autobus. Zastavil jsem a zjistil, že je prázdný a nikde človíčka, tak jsme pokračovali. Netrvalo dlouho a na sice zasněžené, ale rovné silnici jsem byl nucen podřadit, auto netáhlo. Opět jsem zastavil a se svíravým pocitem v prsou a černými myšlenkami, jsem vystoupil a hodlal zjistit teplotu kol, zdali nezlobí brzdy. Ale při prvním pohledu na kolo se mi velice ulevilo a poklepal jsem radostně auto po kapotě. Sníh se v náraznících nalepil tak, že vytvořil dokonalou brzdu.Zbavil jsem se problému a auto vesele pelášilo dál. Při zastávce dotankovat, nás u benzínové pumpy pobavil nápis s informací: další pumpa je vzdálená 350 km.
Nudná a přehledná rovina přes provincie Saskatchewan a Albertu dovolovala šlápnout na plynový pedál a již čtvrtý den pozdě odpoledne jsme minuli nápis vítáme vás v Britská Kolumbii. Silnice se proplétala mezi vysokými zasněženými horami a až pozdě večer jsme zastavili v malém městečku a přespali v hotelu.
Ráno jsme si přivstali, abychom zdolali posledních 800 km do Vancouveru. Okolo třetí odpoledne jsme byli na místě. Měl jsem adresu na bratra naší dobré přítelkyně z Prahy a po našem telefonním hovoru před odjezdem z Toronta nás pozval k sobě. Odbočil jsem na ulici s názvem Hastings jež vedla do centra města. V blízkosti nablýskaných mrakodrapů jsme jeli úsekem, kde to vypadalo jako v nějakém Hollywoodském hororu. Lidské trosky, opilci, někteří stojí, jiní sedíc a také spící na chodnících z obou stran. “Kam jsme se to Pepo odstěhovali”. ozvala se ustrašeným hlasem Alenky.
Projeli jsme centrem a pro informaci kudy a kam, jsem se zeptal hlídače na jednom z parkovišť. Byl to Rus a ochotně nám cestu k našemu cíli do West Vancouver popsal. Zde to ovšem byla jiná hudba. Tato čtvrť je považována za koncentraci nejbohatších lidí z celé Kanady. Při jízdě přes Lions gate bridge jsme viděli na protější stráni, snad tisíc luxusních vil. Tato část, jak jsem se později mohl osobně přesvědčil, se jmenuje British property a jsou tam “chaloupky” o rozměru pětiset čtverečních metrů a větších.
Pokračovali jsme dle návodu po silnici z níž byl krásný výhled na centrum města a mnoho zaoceánských lodí, kotvících v zátoce. Konečně u cíle, ale nikdo doma. Nebyli jsme očekávání protože jsme cestu o den zkrátili. Po chvíli přemýšlení, nápad byl na světě. Jedeme do Whistleru, mám tam kámoše, informoval jsem již unavenou ženušku. Není to daleko.
Další jízda byl neskutečně silný zážitek. Úzká silnice, vpravo prudký svah a na jeho vrcholcích čepice sněhu, nalevo široká mořská zátoka s desítkami ostrovů z nichž jen vypadal obydlený. Alenka v polospánku slyšela mé výkřiky obdivu.
Ve Whistleru při pohledu na ženušku, doslova spící ve stoje, jsme se rozhodli pro hotel. Slečně recepční jsem nadšeně “úžasnou” angličtinou vyprávěl odkud jsme přijeli. Dovedla nás do apartmá se kterého jsem při prvním pohledu, instinktivně vycouval.
Kuchyňka, obývák se sedací soupravou, velká televize, z reproduktorů ve stropě se linula příjemná hudba, v koupelně vířivka. Na můj udivený pohled, se recepční na nás usmála, dala mi klíče a popřála krásný pobyt v Britské Kolumbii.
Ve městečku bylo jako vymeteno. V jediné otevřené restauraci jsme povečeřeli. Stihl jsem předtím koupit láhev dobré whisky, pár piv a ukončení dlouhé cesty jsme oslavili.
Druhý den ráno, mě šokovala cena za apartmá. Dodnes si oba pamatujeme, že jsme platili za onen komfort, pouhých 40 dolaru. Dnes, čtyři desetiletí poté, stojí takové apartmá v zimní sezoně ve Whistleru, přibližně 1200 dolarů denně.
Josef Kouba
Holubáři 2
Kamarád Jirka Levý bydlel v domku kousek od řeky Malše, kde u jezu bylo príma koupání a v zimě mohl pozorovat pana Knapa, který koupání vynechal jen když táhly ledy.
Josef Kouba
Holubáři I.
S kamarádem Jirkou Levým chodíme do osmé třídy. Dnes jsme do školy nešli. Stojíme na zadní straně největšího kostela v Chebu před malým otvorem. Byl podobný těm jimž se házelo uhlí do sklepa. Propátrali jsme okolí, všude klid.
Josef Kouba
Něco se muselo stát
Napřed se rozsypala pevná hráz míru a socialismu, po něm i sám hrázný, Sovětský svaz. Táborníci míru a socialismu najednou neměli s kým na věčné časy a nikdy jinak, tak šli každý po svém na ZÁPAD.
Josef Kouba
Co dnes kolem sebe vidím
V liberální společnosti, svoboda slova ve skutečnosti znamená velice omezené pole názorů. Lidé si toto neuvědomují. Pokud se dostanete mimo toto dovolené pole, tak jste prohlášeni za dezinformátory, blázny nebo Vás potrestají.
Josef Kouba
Mnozí znás nevěřili, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu.
Ale po mnoho let lidé od politických expertů až po světové lídry varovali, že expanze Západu v rámci NATO směrem k Ukrajině vyústí přesně v to co se děje nyní.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 108
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 906x